Made in …… ? / vánoční adventure race

Sandra, Prosinec 24, 2017

V životě mám pár cestovatelských snů, které chci uskutečnit. Je mezi nimi například vidět Nový Zéland, udělat road trip po USA, a nebo třeba strávit Vánoce někde v exotice. Všechny tyhle plány mám v hlavě už roky, ale víte, jak to je, člověk je pořád odkládá a čeká na tu „pravou chvíli“. Život je ale nevyzpytatelný a některé věci přijdou přesně ve chvíli, kdy je nejméně čekáte.


Poslední dobou by můj život mohl mít nadpis:  Všechno zlé je pro něco dobré. Když jsem týden zpátky nastupovala do nemocnice s tím, že mi ochrnula půlka obličeje a čeká mě lumbální punkce, rozhodně by mě nenapadlo, že to bude pro něco dobré.  A víte co? Nakonec bylo. Uvědomila jsem si, že je občas potřeba dostat kopanec, abyste si začaly věcí jinak vážit. Vánoce pro mě najednou začaly být o mnohem víc než jen bláznivé shánění dárků. Poznala jsem, že mám kolem sebe úžasné lidi, kteří mě při nemoci povzbuzovali a byli tu pro mě. Díky ochrnutí jsem poprvé zkusila akupunkturu a dostala se k čínské medicíně, která vypadá, že vyléčí nejenom moje tělo, ale i duši (o tom bych vám ráda řekla víc v jiném článku). Ale co mi těch 10 dní doma na gauči v klidovém režimu dalo je především to, že jsem měla čas splnit jeden sen – a to nejenom můj, ale i mojí ségry a mamky.

Spolu si už 4 roky slibujeme, že se na Vánoce nebudeme stresovat a odjedeme spolu někam do tepla, kde si budeme užívat toho, že jsme spolu. Krom toho máma měla teď kolem sebe hrozně stresu s přestavbou bytu a vůbec byla celá vystresovaná a špatná. A tak jsme si s Niky řekly: Teď nebo nikdy! A plánování začalo.

Lokalitu jsme vybraly poměrně rychle – chceme vidět Zanzibar. Věděly jsme, že máma bude nadšená, chtěly jsme k tomu ale přidat ještě trochu toho napětí, tajemna a dobrodružství. Proto jsme pro ní celý výlet naplánovaly jako překvapení. Jediná informace, kterou dostala, byla: Jedeme do Tropical Islandu do Německa, zabal si plavky. A plán začal. Sehnat letenky a ubytování bylo nic oproti balení mámina kufru hledání jejího pasu a hlavně – neprokecnutí se.

Celá cesta pak pro mámu byla ve znamení nápověd. Na každém stanovišti dostala obálku, kam se jede dál a co má dělat. Musím říct, že když ji souřadnice zavedly na letiště, začala být docela nervózní. Že se nejede do Německa jí došlo docela brzo, co ale nevěděla byla cílová destinace.

První destinace – DOHA v QATARU. Ubytování Double Tree by Hilton bylo pohádkový a podle mě by se máma nezlobila, kdybychom tam zůstaly. No, to bychom ale nebyly my. Při drinku na hotelovém baru jsme prohlásily, že to ještě není ono a mohlo by to být lepší. S tím jsme předaly mámě předposlední obálku s informací, že druhý den ráno brzy odjíždíme jinam.

Když ji druhý den taxikář odvezl na letiště, kde dostala poslední obálku obsahující letenku na Zanzibar, už se nám všem po tváři koulely slzy štěstí a do toho se občas ozvalo: „Ty vole, ty vole“ nebo věta „To snad není pravda“.


A tak zrovna koukám na moře, na klíně notebook a snažím se vám trochu předat z toho našeho dobrodružství. A při té rekapitulaci těch dvou dnů se musím usmívat. A kromě toho sluníčka mě hlavně hřeje pocit, že tyhle Vánoce dáme mámě asi ten nejlepší vánoční dárek. Protože už od letiště z Prahy vidím v jejích očích vděčnost, natěšenost a hlavně úlevu, protože konečně mohla nechat na chvilku starosti v Praze.

Merry Christmas mummy! We love you!

S a N

 

 

Recommended articles

#Instagram
#madeinprague