O JEDNÉ NEDOKONALE DOKONALÉ ROMANTICE..

Sandra, Červenec 10, 2018
#

Všichni máme na seznamu nějaká místa, okamžiky, představy, která si chceme splnit. Mezi těmi mými všemi neskromnými sny jsou i taková poměrně skromná. O jednom z nich, které se mi málem splnilo, vám dnes budu vyprávět…


Postupem času, asi je to tím, jak stárnu a začínám být nějaká víc sentimentální, si vážím zážitků mnohem víc než věcí. Často se rozplývám nad krajinou, nadchne mě historická budova, ale i starý pár držící se za ruku. V záplavě téhle romantické nálady jsem zatoužila po tom, abychom s Martinem „zakempili“ na nějakém ultra romantickém místě, kde bych se druhý den probouzela do východu slunce. Mimochodem ultra romantickým místem jsem měla na mysli hory, ze kterých se ráno budeme dívat do údolí nebo jedno z těch fotogenických jezer, která na mě teď koukají všude z Instagramu a úplně z nich křičí: „Sandro, přijeď! Já jsem to místo, které si hledala!“

Všechno vypadalo nadějně. S Martinem jsme našli naprosto odlehlé jezero v horách v Rakousku, kde krávy cinkaly zvonečky, nad jezerem se tyčila hora se sněhem na špičce a hlavně – kolem nás nikde nikdo! To nadšení se ani nedá slovy popsat a já se nemohla dočkat toho, až se do téhle nádhery ráno probudíme..

No, kdo mě zná tak ví, že se mnou nikdy není nic jen tak a vždycky to musí provázet něco „EXTRA“.

Moje představa o tomhle dokonalém momentu:

Večer otevíráme láhev šampaňského, v objetí sledujeme jezero, nad kterým se line jemná mlha a posloucháme to ticho, které v krajině panuje. Pří západu slunce ještě skočíme do jezera, které nás po celém dni příjemně osvěží. Usínáme v obětí s výhledem na hvězdy, které nám svítí přes střešní okýnko auta.

Ráno mě budí sluneční paprsky, které mě hřejí na tváři. Roztomile rozcuchaná otevírám kufr auta a kochám se tím nádherným východem slunce, které se pomalu ale jistě objevuje za kopečky hor a osvětluje klidnou hladinu jezera. Na dřevěný stolek, který je hned vedle našeho auta, rozprostíráme snídani. Ovoce, džus, nějaké dobré pečivo, sýry. Snídáme pomalu a při tom se kocháme tou nádherou a tím, že jsme tu jen my dva. Teď a tady.

Realita

Večer je hrozná zima. Snažíme se chvíli sedět na lavičce, kterou máme hned vedle auta. Popíjíme Heineken a snažíme se přemoct, protože jsme tak hrozně chtěli mít romantický večer a koukat na jezero. Nedá se to vydržet. Mrzne mi nos. Skáčeme do auta a já svůj outfit doplňuju o teplé ponožky, které přetáhnu přes legíny, aby mi pod ně nefoukalo. Kašlu na krásu, chci být v teple.

Je 9 hodin večer a nikdo neví, co teď. Na „romantické aktivity“ je zima a po celém dni nejsme úplně fresh. Vytahujeme IPad a zapínáme Monopoly. Po hodince vyhrávám na plné čáře a vzhledem k tomu, že dochází baterka, je jasno – jdeme spát.

V noci se trochu budím. Je mi zima a Martin mi pořád bere kus spacáku nebo se hrozně vrtí. Grr. Nakonec se ale přeci jen dostanu do trochu tvrdšího spánku. Probouzím se ráno v 9h. Aha, tak to už asi východ slunce nestihnu. Ke všemu vůbec nejsem po ránu roztomilá, jak jsem si představovala. Vlasy mi trčí ze všech stran a přijdu si otekle a asi mi zatuhl krk. No nic, dáme si snídani s výhledem na jezero a bude dobře.

Pomalu se zvedám ze spacáku a nedočkavě vykukuji okýnkem ven, jestli mi náladu nezlepší alespoň sluníčko nebo ty krávy, které celý večer cinkaly zvonečky.

ŠOK.

Na ještě včera prázdném parkovišti je asi tak 50 aut. Všude je neskutečný ruch a kolem nás chodí sportovci s pádly. Otevírám kufr. Na naší lavičce určené na klidnou snídani se válí nějaké věci a já se snažím zorientovat. Na jezeře jezdí lodě a někdo něco hlásí do megafonu. Začíná mi to docházet. Dnes se tady koná závod DRAČÍCH LODÍ!! Dnes! Chápete to?

Skáču zpět do auta, protože se trochu stydím za to, jak vypadám a že vstávám tak pozdě. Martin sedá za volant a převáží mě zabalenou ve spacáku vzadu v kufru na kopec, kde pořád vidíme na jezero a není tam tolik lidí.

Nakonec náš den začíná po prvotním šoku přeci jen prima snídaní, i když ne tak romantickou, a hlavně se skvělou historku. Smějeme se ještě druhý den. Náš pokus o romantiku uzavíráme slovy, že sranda musí být.

Ale víte co? Máme skvělou historku a zážitek. A o tom to přeci je 🙂


Tak to je příběh o mé romantické představě. Ale nebojte se. Nevzdáváme to.

S.

A pokud byste chtěli zkusit štěstí, můžete se k jezeru vydat taky. Pokud tam zrovna nebude nějaká akce, je to tam na kempování jak dělané.

Jezero je na hranici Rakouska a Itálie.  Jmenuje se Obersee.

 

Recommended articles

Error: Access Token is not valid or has expired. Feed will not update.
This error message is only visible to WordPress admins

There's an issue with the Instagram Access Token that you are using. Please obtain a new Access Token on the plugin's Settings page.
If you continue to have an issue with your Access Token then please see this FAQ for more information.

#Instagram
#madeinprague