jak se nezabít

JAK SE NEZABÍT, I KDYŽ JSTE SPOLU 24/7

Sandra, Březen 13, 2019

Už to bude skoro 3 měsíce, co jsme se s Martinem vydali do Švýcarska. Hrozně jsme se na to těšili, protože jsme oba potřebovali orazit, načerpat nějaké nové nápady, pracovat na spoustě věcech, na kterých v Praze není čas a hlavně být spolu. A to nejenom ráno u snídaně a večer, když jdeme spát. Ano, i tak občas vypadá náš společný čas, když jsme v Praze.

Ten poslední bod jsme si obzvlášť užili, protože jsme teď spolu opravdu nonstop. Možná i proto se to řadí mezi hlavní otázky od mých kamarádek. Ve zkratce jejich zprávy vypadají takhle:

Jak se máte?

Ještě jste se nezabili?

No, vlastně se jim není co divit, že se na to ptají. Být s partnerem nonstop není pro každého a musím říct, že to je docela zkouška. 75% času jsme byli zavření v jedné chatě a pracovali. A to je terpve nářez.  O to víc jsem na nás hrdá, že jsme to dali, a to víc než zdárně. Přemýšlela jsem, čím to tak mohlo být a jak jsme dokázali se nemít plné zuby. A tak jsem to sepsala, jak je mi tak zvykem. A možná, že se to bude dát aplikovat i do vašeho života..

jak se nezabít

Přeskočím to, že je nám spolu dobře a jak se milujeme, bez toho by to asi nešlo. A přejdu hned k praktičtějším typům. PRÁCE. Tím, že jsme měli oba co dělat, neměli jsme čas být celý den jen spolu, sedět naproti sobě u stolu a kousat si nehty nudou. Každý si pracoval na svém. Když už jsem třeba měla svoje hotové a něvěděla, do čeho píchnout, šla jsem se kouknout na seriál, uklízet (jsem divná, ale já hrozně ráda uklízím) nebo si četla (to se stalo jen 2x..ehm, hlavně, že mám s sebou 6 knih). Prostě si najít aktivitu, abych se nenudila a nečala prudit, že chci jít něco dělat, i když Martin nemá čas.

Když jsme nepracovali, snažili  jsme se, abychom ten čas strávili nějak aktivně. Něco zažili, poznali, z čeho můžeme čerpat v dalších dnech. Jeli jsme na běžky, na výlet do jiného města, šli se projít a poznat tak okolí. Když byl sníh, šli jsme třeba během dne na půl hodiny sáňkovat, abychom si odpočinuli a odreagovali se.

Každý večer (teda skoro každý, ale bylo to možná víc, než bychom si přáli:D), jsme si otevřeli víno a pustili si třeba film. Dělala jsem si legracky, že to je ten hlavní důvod, proč jsme to přežili ALKOHOL 😀 Ale byl to spíš hezký způsob jak si večer udělat čas jen sami na sebe a užít si trochu odpočinku.

Když jsme doma, někdy nahradíme film nějakou společenskou hrou. Líp si u toho popodíváte a je to zkrátka fajn. S sebou jsme si ale nic nevzali, tak jsme byli odkázaní na ten alkohol no 😀

Jak už jsem psala výš, výhoda je, že mě uklízení i vaření baví. V tom má Martin výhodu, že ho za to moc neprudím a nenutím ho se zapojovat. Pokud teda nejde o jeho věci, to mi samozřejmě vadí, když se někdě válí a nebojím se na to upozornit :). Čas od času jsem ale byla prostě unavená, líná a nic se mi nechtělo. A bylo super, že v tu chvíli se toho Martin ujal a uvařil třeba on. Taky se nám osvědčilo zavést strategii: já vařím, ty uklízíš nádobí. 50:50 pěkně.

Na závěr vás možná napadá otázka: A pohádali jste se teda vůbec někdy? Ale to víte, že jo. I když nějaká „ostřejší“ hádka proběhla jen jednou a určitě byla kvůli kravině, protože si to vůbec nepamatuju. Občas je toho na vás hodně, řešíte nějaké trable v práci, s rodinou nebo s projektem a bouchnete, i když za to ten druhý nemůže. A víte, co je v tu chvíli důležité? OMLUVIT SE a vysvětlit, co vás žere. Zní to jednoduše, že jo? No a věřte, že to je úplně nejvíc.


A to je vlastně vše. Ono toho ke štěsté zase tolik potřeba není. Jen si musíte vycházet vstříc, respektovat se a žít spolu ne jen vedle sebe.

Tak se mějte krásně, já jdu otevřít jedno červený.

Kiss

S.

manželé

 

 

Recommended articles

#Instagram
#madeinprague